Pro
Aspergerův syndrom je neurovývojová porucha, která ovlivňuje způsob, jakým jedinec vnímá svět a komunikuje s ostatními. Mezi klíčové projevy patří specifické vzorce v chování a sociální interakci.
Hlavní symptomy Aspergerova syndromu
- Sociální interakce: Nedostatek zájmu o spolupráci ve skupině nebo neschopnost efektivně kooperovat s ostatními.
- Komunikační bariéry: Potíže s verbálním i neverbálním projevem, včetně pedantické a strohé mluvy nebo problémů s pochopením metafor a přenesených významů.
- Neverbální komunikace: Omezená mimika a obtíže při udržování očního kontaktu.
- Rutina a rituály: Silná potřeba neměnného řádu a opakujících se vzorců chování.
- Zájmová vyhraněnost: Intenzivní, až obsesivní zaměření na jednu specifickou oblast či téma.
- Motorika: Často se vyskytující pohybová neobratnost.
Jak usnadnit dětem fungování ve společnosti?
Rozvoj sociálních kompetencí u dětí s Aspergerovým syndromem je dlouhodobý proces, který lze podpořit několika způsoby:
- Nácvik komunikace: Trénink přímé i nepřímé společenské komunikace (např. telefonování či psaní zpráv).
- Terapie kontaktem: Pobyt v blízkosti vrstevníků, který umožňuje přirozené pozorování typických vzorců chování.
- Situování do sociálních rolí: Učení adekvátním reakcím v konkrétních situacích, jako jsou rodinné oslavy nebo školní vyučování.
- Rozvoj empatie: Práce na emoční inteligenci a schopnosti přizpůsobit se potřebám a očekáváním druhých.
- Pochopení norem: Vysvětlování kulturních a mezilidských očekávání, která nejsou pro dítě intuitivní.
Význam symbolické hry a bezpečného prostředí
Klíčovou součástí terapie je symbolická a tematická hra, která úzce souvisí s jazykovými schopnostmi a schopností nápodoby. Děti s Aspergerovým syndromem mají často problém s přijímáním rolí a dodržováním pravidel kolektivních her. Proto je důležité postupovat pomalu a začít u aktivit, které má dítě nejraději.
Pokud dítě rádo tráví čas venku, ideálním začátkem může být zahradní hřiště. Zpočátku je vhodné tam chodit bez přítomnosti jiných dětí, a teprve po čase, až se dítě s prostředím sžije, postupně zapojovat bratrance, sestřenice nebo spolužáky.
Vytvoření domácí posilovny nebo hracího koutku v interiéru může dítěti dodat pocit bezpečí. Ve známém prostoru se snáze odbourávají bariéry v navazování sociálních vztahů. Jednoduché hry na schovávanou nebo nápodobu učí pozornosti a lze je zatraktivnit například výrobou tematických masek či kostýmů.
Překonávání stereotypů při hře
Společná hra je jedním z nejdůležitějších výchovných aspektů. Děti s Aspergerovým syndromem si často hrají schématicky a o samotě. Úkolem rodiče je pomoci jim tuto rutinu postupně překonávat. Pokud si dítě rádo hraje například se stavebnicí, je vhodné mu zajistit dostatek materiálu a společnost, aby se časem naučilo stavět věže a jiné konstrukce společně s ostatními.
Integrace a spolupráce vyžadují trpělivost. Nejdůležitější je nenechat se odradit prvními neúspěchy a v nastavené terapii pokračovat důsledně a s empatií.
