Říj
Autismus je pervazivní vývojová porucha v dětském věku.
Jejich příčiny jsou neurobiologické povahy. U poruch autistického spektra se objevují různé odchylky – například potíže v komunikaci, deficity v sociálním vývoji a také stereotypní vzorce zájmů a aktivit.
Vedle odborné terapie má velký význam také blízký kontakt s rodinou. Společná hra a cvičení jsou skvělým způsobem, jak prohlubovat vztahy a pomoci dítěti „otevřít se“ světu kolem sebe.
Čím by se mělo začít?
Čas je rozhodujícím faktorem, protože každý měsíc bez cílených cvičení a terapie prohlubuje poruchy a deficity, se kterými dítě i jeho blízcí denně bojují.
Kromě terapie předepsané odborným lékařem se vyplatí trávit s dítětem co nejvíce času. Hra a pohybová aktivita jsou v tomto případě tím nejlepším, co mu lze nabídnout.
Je dobré spoléhat na vlastní intuici, pozorování a dosavadní zkušenosti. Dítě by nemělo být k ničemu nuceno. Společně zvolené aktivity by měly vycházet z jeho dosavadních zájmů a oblíbených činností.
Pokud si dítě například rádo hraje venku, je vhodné mu pro to vytvořit co nejlepší podmínky. Dětské hřiště na zahradě je v tomto ohledu výborným řešením. Na zimní období se vyplatí investovat do interiérových houpaček, žebřin nebo dokonce do domácího dětského hřiště.
Vztahy jsou stejně důležité
Stejně důležité jsou vztahy se sourozenci a vrstevníky. Dítě by nemělo být izolováno ani nadměrně chráněno před světem.
Je důležité udělat vše pro to, aby se ve svém prostředí cítilo dobře a mohlo v něm v rámci svých možností svobodně fungovat.
Rozvíjet sociální dovednosti, formovat identitu, zlepšovat motorické a psychosociální schopnosti – toho všeho lze dosáhnout prostřednictvím hry a pohybu.
Jaké hry a cvičení pomáhají dítěti s autismem?
Výběr her a cvičení by měl být vždy konzultován s ošetřujícím lékařem. Dále se lze obrátit na fyzioterapeuty, pedagogy nebo psychology, kteří pravidelně pracují s dětmi v autistickém spektru.
Užitečné je také sáhnout po odborné literatuře a zkušenostech jiných rodičů.
Níže jsou uvedeny některé příklady her a cvičení, které mohou mít podpůrný účinek.
Cvičení pro podporu sebevědomí a jistoty v kontaktu s ostatními lidmi
Například hra „Tunel“, při které dítě prolézá tunelem připraveným ostatními.
Cvičení pro vnímání těla
Plazit se nebo provádět různé pohyby vleže na gymnastické podložce.
Kreativní cvičení
Vyvíjet pohyby navržené ostatními členy skupiny (sourozenci, kamarádi).
Cvičení pro podporu kontaktu a spolupráce
Společná hra s míčem nebo balónkem.
Pohybové hry s rodiči
Tyto hry spojují každodenní činnosti s hrou a zábavou. Nepotřebují velké pomůcky ani speciální dovednosti:
- Hra s dekou (houpačka, tahání, válení),
- Klasiky jako „Medvěd spí“ nebo „Kolečko, kolečko, řada“,
- Hry s kuželkami nebo senzorickými míči,
- Hry v lese, např. společné hledání předem ukrytých „pokladů“.
Manipulační hry (příklady)
- Nakládání a vykládání, vyjímání a vkládání předmětů,
- Hry s různými tvary a povrchy,
- Navlékání korálků nebo knoflíků,
- Společné trhání papíru,
- Stavění z kostek.
Hry na hraní rolí – přizpůsobené zájmům dítěte
- Hry na vaření: dítě „připravuje“ svá oblíbená jídla s připravenými pomůckami,
- Hry v rolovém kontextu: dům, škola, obchod, nemocnice atd.
Konstruktivní hry
- Hnětení těsta, tvoření figurek z modelíny nebo solného těsta,
- Spojování vhodných dílů – např. stavění z kostek nebo skládání puzzlí.
Každá z těchto her a obsažených cvičení podporuje rozvoj psychomotorických schopností dítěte.
Pro jejich účinnost je rozhodující, jak pravidelně a s jakým zapojením (ze strany obou) jsou prováděny.
